Duran Duran, okouzlující britská skupina byla jako jedno obrovské žhavé plavidlo fantazie v nekonečných vodách rock´n´rollu – až do pohromy.
Ve skutečnosti to byla dojitá pohroma, jako kdyby stroj času začal jít špatným směrem.
Kvůli různým problémům se skupina rozdělila na dva projekty – Arcadia a Power Station a následně skupinu opustila dvojice Andy Taylor a Roger Taylor. Ke všemu se ještě zbylá trojice Rhodes, LeBon a John Taylor rozešla se svými dlouholetými manažery Paulem a Michaelem Barrowovými, protože jak říkal Rhodes: „Chtěli být filmoví producenti a ne producenti rockové kapely, kterou jsme my.“ Skupina se nyní řídí sama. Jejich rozpad by mohl přinést šťastnější dobu stejně jako se to stalo při rozpadu Genesis v polovině 70-tých let a Rhodes doufá: „Je tady o mnoho více prostoru ke hraní.“
Naše setkání bylo v luxusním městském hotelu, který vybrala firma Capitol, jejich nahrávací společnost, která jim právě dává šanci s jejich pátým albem „Notorious“ a připravuje cestu nahrávky do obchodů.
Hned jsem se cítil jinak než při našem posledním setkání v jiném luxusním hotelu, tenkrát v Paříži.
Rhodes a LeBon se opřeli o dobový nábytek pochybné autentičnosti, zdáli se být unavení, dokonce znudění tím vším okolo, ale i tak byla kolem dokola cítit skutečná energie.
„Já ještě nic necítím, stále se držím zpátky,“ řekl Rhodes a pokračoval: „Tisk nás propral a já se teď cítím jiný než v těch krásných a kouzelných letech. O čem ještě můžou psát? Napsali už i spoustu věcí o našich přítelkyních a manželkách. Už není nic, co by o nás mohli napsat.“
Popravdě, usadili se. Le Bon, po nedávné nehodě při závodu jachet, si vzal za manželku Yasmin Parvenach. Taylor se odstěhoval s modelkou Renee Simonsen. Rhodesovou ženou se stala Julie Friedman. Tomuto páru se nedávno narodila dcera Tatjana.
V hotelové lobby je znatelný klid, žádní bláznivý fanoušci – před třemi lety absolutně nemyslitelná věc, když sklízeli úspěchy s hity jako Rio, Hungry Like The Wolf nebo The Reflex. „Noční kluby, jachty,... o tom všem nechci ještě nějakou dobu slyšet,“ dodává Rhodes.
„Myslím si, že každý může být obětí drbů, a když je čtu, tak si vždycky pomyslím – Doufám, že to nečte někdo, kdo by uvěřil, že jsem takový, jak píšou.“
„Byli jsme naivní, ale brzy jsme pochopili, že lidi tohle všechno čtou a věří tomu. Široká veřejnost má opravdu zdeformovaný pohled na to jací vlastně jsme. A možná je to ostuda.“
„Média nás zvěčnila jako luxusní a milovanou skupinu, ikdyž se nám to moc nehodilo. Až nyní jsme si uvědomili, že se nám to všechno vymykalo z rukou.“
„Čtyři dny jsem strávil na Srí Lance při natáčení videa, celou dobu v poušti, já, který je podle tisku členem mezinárodní smetánky. Ještě před videem jsem byl čtyři měsíce zavřený ve studiu a otročil na nové nahrávce. Ve skutečnosti jsem nechtěl jít na to strašné a horké místo a obléknout se do těch šatů kvůli videu. Jediný důvod proč jsme byli na Srí Lance byl, že to bylo cestou do Austrálie.“
„Najednou mě viděli jako video hvězdu na MTV a to sebou přináší i hodně svinstva. Pro mě je ale i tak video zábavná věc. Je to jen tři minuty dlouhé, pasuje to ke skladbě – prostě to slouží svému účelu.“
„Všechno se to stalo, když jsme se posunuli do velkého bussinesu a ten se pak stal průmyslem. To bylo opravdu hrozné.“
„Bylo to po našich zkušenostech s Arcadií a Power Station a my byli připraveni udělat album, které my sami chceme. Šli jsme jinou cestou...“
Bez Andyho i Rogera je kapela nyní o mnoho přizpůsobivější. Můžou se dát dohromady s kýmkoli koho mají rádi. (Kytarista Warren Cuccurullo a bubeník Steve Ferrone se připojí k trojici na jejich světovém turné, na kterém zavítají i do Kanady)
