Legendy 80.let Duran Duran mě příjemně překvapily před třemi lety výtečnou deskou Astronaut, možná vůbec nejlepší, jakou se jim kdy podařilo natočit. Vrátily se tehdy ke své podstatě a spáchaly písničky, jejichž hitový potenciál byl v konečném součtu silnější, než na kdysi miliónových deskách z osmé dekády. Šlo o pozoruhodný comeback skupiny, která se vlastně nikdy nerozpadla, jen někteří členové občas za sebou práskli dveřmi, aby se časem zase pokorně vrátili zpět. Zdáli se být odepsaní, přes občasnou výraznou písničku se stali stárnoucími ikonami pro pamětníky, kteří si jejich novinky už ani moc nekupovali a na koncertech chtěli staré hity. Hodně změnila minulá deska a turné. Kdo zažil k prasknutí narvanou pražskou sportovní halu, ví, o čem píšu. Kapela byla jako politá živou vodou a přes odchod Andyho Taylora se hlásí o pozornost novinkou Red Carpet Massacre. Jak už u Duran Duran bylo zvykem, jsou zase nevypočitatelní. Astronaut znamenal úspěch s tradičním zvukem, zase se o nich ví, tak proč nezkusit oslovit mladší publikum. Samozřejmě hlavně zvukem, vždyť melodičnost jim byla vždy vlastní a na nové desce to jen potvrzují. Návraty ke zvuku 80. let jsou u nových umělců stále populární, nadstavba je tedy daná, teď jen patřičně přitvrdit spodek směrem k současnosti. Umím si dost dobře představit šok, který fanoušek zažije po spuštění přehrávače, na takovou rytmiku logicky nemůže být připraven. Chce to ale jen pár minut, jeden dva poslechy a dojde vám, že tahle kapela se rve o šanci tvořit ve třetím miléniu konkurence schopné desky velice sympaticky. Zjistíte, že spojení s Timbalandem může fungovat, z mého pohledu je hlavně Nite-Runner horkým uchazečem na post hitu. Jako pilotní singl byla ovšem vystřelena skladba Falling Down ve středním až pomalejším tempu, tedy svým způsobem klasika Duran Duran. Tak zvýrazňovaná participace Justina Timberlakea j e spíš na efekt, tohle by uměla kapela spáchat i sama. Další kandidát na samostatné uvedení je podle mě ještě nadupaná Tempted, jako případný doplňkový singl bych viděl She´s Too Much, tedy Duran Duran v docela tradiční podobě. Jen škoda, že na čtyři a víc singlů se už dnes nehraje. Mimo vyložené hity se mi hodně líbí kytarově odlehčená Box Full O´ Honey, instrumentářka ala Depech Mode Tricked Out nebo valivá Dirty Great Monster. Své kouzlo má vstupní The Valley (ta basa!), jenže to už je zase možný singl, podobně jako Skin Divers. Bude zajímavé sledovat, jestli mladistvě znějící dědky vezmou mladí na milost a zda staří fanoušci odpustí Duran Duran tuhle jejich snahu.